MIOCÉN - doprovodná fauna
Kromě nejběžnějších plžů a mlžů. jsou v moravské části vídeňské pánve zastoupeny i jiné formy živočichů, jako mořští obratlovci, koráli, ostnokožci aj. Nálezy této doprovodné fauny patří k méně častým nálezům.
OBRATLOVCI - VERTEBRATA
Aetobatus sp.
Třída: Chondrichthyes Huxley, 1880 - paryby, podtřída: Elasmobranchii Bonaparte, 1838 - příčnoústí, část: Neoselachii Compagno, 1977, řád: Batoidei - rejnoci, podřád: Myliobatiformes Compagno, 1973, čeleď: Myliobatidae Bonaparte, 1837 - mantovití, rod: Aetobatus Blainville, 1816 - siba.

Carcharias sp.
Třída: Chondrichthyes Huxley, 1880 - paryby, podtřída: Elasmobranchii Bonaparte, 1838 - příčnoústí, část: Neoselachii Compagno, 1977, legie: Selachii - žraloci, nadřád: Galeoidei, řád: Lamniformes Berg, 1958 - obrouni, čeleď: Odontaspididae Müller & Henle, 1839 - písečníkovití, rod: Carcharias Rafinesque, 1810.
Pravděpodobně se jedná o zub žraloka druhu Carcharias cuspidatus (Agassiz, 1843) nebo Carcharias acutissima (Agassiz, 1843) - vyhynulé druhy písečného žraloka tygřího. Korunka u tohoto zubu je rovná, štíhlá a mírně zahnutá k distální straně. Okraje a lingvální strana korunky jsou hladké. Zub má na povrchu kořene v úrovni báze korunky zubu vyvinuté malé (na tomto nálezu jsou odvětrané), zahnuté, laterální hroty. Ramena kořene jsou ohnuté směrem dolů.
Vyhynulé druhy v rámci tohoto rodu žily od období křídy do období čtvrtohor (od 99, 7 do 0, 012 mil. let). Fosilie byly nalezeny po celém světě, zejména v miocénních a oligocénních sedimentech Evropy, Spojených států a Austrálie, v eocénu Egypta, Evropy a Spojených států, stejně jako v křídě Austrálie, Kanady, Spojených států amerických, Evropě a Africe. Předpokládá se, že mohli dosahovat délky až 2, 5 m, podobně, jako jejich nejmladší přeživší příbuzný, poslední existující zástupce rodu - Carcharias taurus Rafinesque, 1810 (Žralok tygří písečný).
Sparidae indet.
Třída: Actinopterygii Klein, 1885 - paprskoploutví, nadřád: Teleostei Müller, 1846 - kostnatí, řád: Perciformes - ostnoploutví, podřád: Percoidei, nadčeleď: Percoidea, čeleď: Sparidae - mořanovití.
Jedná se o zub ryb z čeledi Sparidae - mořanovití. Tyto ryby jsou vybaveny zuby, které jsou uzpůsobeny k drcení schránek mlžů a plžů, kteří jsou na jejich jídelníčku. Jejich čelist byla podobných zubů plná. Indet. - znamená nejasné přiřazení k určitému taxonu. Tedy, nedá se přiřadit k určité podčeledi, tedy ani k rodu, potažmo ke druhu.

Pohled do čelistí ryby čeledi Sparidae - mořanovití.
MECHOVCI - BRYOZOA
Schizoporella tetragona (Reuss, 1848) - kolonie mechovek
Třída: Gymnolaemata Allman, 1856, řád: Cheilostomatida Busk, 1852, podřád: Ascophora Levinsen, 1909, čeleď: Schizoporellidae Jullien, 1883, rod: Schizoporella Hincks, 1877, druh: Schizoporella tetragona (Reuss, 1848).

Tholopora sp. - kolonie mechovek
Velikost jednotlivých mechovek je variabilní od cca 5mm do cca 25 mm, Mušlov, Kienberg, hrušecké souvrství - vídeňská pánev / baden.
KORÁLI - HEXACORALLIA
Cladocora depauperata Reuss, 1871
Třída: Anthozoa Ehrenberg, 1834, podtřída: Hexacorallia - šestičetní koráli, řád: Scleractinia Bourne, 1900, čeleď: incertae sedis (v šetření), rod: Cladocora Ehrenberg, 1834, druh: Cladocora depauperata Reuss, 1871.
Porites aff. leptoclada (Reuss, 1871)
Třída: Anthozoa Ehrenberg, 1834 - korálnatci, podtřída: Hexacorallia Haeckel, 1866 - šestičetní, řád: Scleractinia Bourne, 1900 - větevníci, podřád: Fungiina Verrill, 1865, čeleď: Poritidae - dírkovníkovití, rod: Porites - dírkovník, druh: Porites aff. leptoclada (Reuss, 1871).
Siderastrea fröhlichiana Reuss, 1871
Třída: Anthozoa Ehrenberg, 1834 - korálnatci, podtřída: Hexacorallia Haeckel, 1866 - šestičetní, řád: Scleractinia Bourne, 1900 - větevníci, podřád: Fungiina Verrill, 1865, čeleď: Siderastreidae Vaughan & Wells, 1943 - hvězdičkovníkovití, rod: Siderastrea Blainville, 1830 - hvězdičkovník, druh: Siderastrea fröhlichiana Reuss, 1871.
OSTNOKOŽCI - ECHINODERMATA
Echinolampas hemisphaerica (Lamarck, 1816)
Třída: Echinoidea Leske, 1778 - ježovky, podtřída: Euechinoidea Bronn, 1860, nadřád: Neognathostomata, řád: Cassiduloida Claus, 1880, čeleď: Echinolampadidae Gray, 1851, rod: Echinolampas Gray, 1825 - ježovka, Echinolampas (Macrolampas) hemisphaericus Lamarck, 1816 = Echinolampas hemisphaerica (Lamarck, 1816).
Schránky malých až středních rozměrů. Má široce oválný obrys, petaloidy jsou výrazné, neuzavřené, pokračují k okraji schránky, kde se téměř dorzálně dotýkají. Peristom je oválného až příčně protáhlého tvaru. Periprokt je umístěn v 5 interambulakru, leží na okraji spodní strany.
OSTATNÍ
? Austromegabalanus sp.
Kmen: Arthropoda Latreille, 1829 - členovci: podkmen: Crustacea Brünnich, 1772 - korýši, třída: Maxillopoda Dahl, 1956, podtřída: Thecostraca, infratřída: Cirripedia Burmeister, 1834 - svijonožci, nadřád: Thoracica - vilejši, řád: Sessilia Lamarck, 1818, podřád: Balanomorpha Pilsbry, 1916, nadčeleď: Balanoidea Leach, 1817, čeleď: Balanidae Leach, 1817 - svijonožcovití, podčeleď: Megabalaninae Newman, 1979, rod: Austromegabalanus Newman, 1979.
Svijonožci (Cirripedia) jsou skupina korýšů z třídy Maxillopoda. Jsou to přisedlí korýši, kteří se usazují na exponovaných skalách, molech a pontonech (samozřejmě recentní druhy). Zatímco většina jejich larválních forem žije na kůži velryb či želv, zvláštní paraziti kořenohlavci (Rhizocephala) žijí ve vnitřnostech krabů. Největší druhy svijonožců žijí ve stále zatopené zóně mořského dna. Měkké tělíčko přikrývá korunka čtyř nebo šesti vápenitých desek. Na otvoru jsou dva páry uzavíracích destiček, které svijonožce chrání po dobu odlivu před vyschnutím. Vzhledem k přisedlému způsobu života se tito tvorové zvlášť přizpůsobili k přijímání potravy. Obrovské vějíře, které dohromady tvoří hustý koš, filtrují rytmickým máváním z vody mikroorganismy a jiné volně se vznášející potravní částečky.
Toliko popis recentních svijonožců. Jejich život byl totožný i před 23 miliony lety. Svijonožců je opravdu velké množství druhů, jak vymřelých, tak recentních. Nám tento nález silně připomíná poddruh Austromegabalanus (Notomegabalanus) decorus argyllensis Buckeridge, 1983, který je z neogénu/miocénu vídeňské pánve znám.
Dentalium (Antalis) badense Partsch in Hörnes, 1856
Třída: Scaphopoda Bronn, 1862 - kelnatky, řád: Dentaliida Starobogatov, 1974 (Da Costa, 1776), čeleď: Dentaliidae Children, 1834 (Gray, 1847) - kelnatkovití, rod: Dentalium Linnaeus, 1758 - kelnatka, druh: Dentalium (Antalis) badense PARTSCH in HÖRNES, 1856.
Terebratula sp.
Kmen: Brachiopoda DUMÉRIL, 1806, třída: Rhynchonellata Williams et al. 1996, řád: Terebratulida Waagen 1883 †, podřád: Terebratulidina Waagen 1883 †, nadčeleď: Terebratulacea GRAY, 1840 †, čeleď: Terebratulidae Gray 1840 †, podčeleď: Terebratulinae Gray 1840 †, rod: Terebratula Müller 1776 †.





































